Je super následovat své cíle, ale ať už je člověk zná nebo nezná, je třeba si hlavně užít tu cestu!
Do Japonska chci jet už roky (už co mě k tomu anime přivedlo). Ale, když jsem odjezd začala brát vážně, přišla Corona. Vše se změnilo, když jsem se dověděla, že můžu požádat o Working Holiday visa. Tak schválně co to přinese.
Japonsko má neuvěřitelnou historii a ani si neumím představit kolik akcí / festivalů / tradic se denně natož během celého roku v Japonsku koná. Já jsem měla to štěstí zažít nejen pár festivalů v Nozawě, ale i jeden z největších ohňových festivalů v Japonsku. Dosojin Matsuri (Festival ohně) Tento festival, je známý také jako Nozawa Onsen Fire Festival a …
Rozhodla jsem se pro článek „fotografie“, protože je to vlastně jeden z důvodů, proč jsem se rozhodla pro blog. Psaní mě baví, zároveň jsem ale chtěla konečně někam dávat fotky, ať jen „neleží v šuplíku“. V Japonsku (spíš už předtím) jsem se ale rozhodla, že to chci pojmout opravdu trochu vážněji… Nechci se moc rozepisovat, tak (snad) stručně. …
Jak jste asi pochopili, přes zimu jsem byla ve sněhovém ráji. Byla to totální nádhera a super bylo, že krom práce jsem si mohla užít i nějaké ty zimní aktivity. Lyžování Nikdy jsem nebyla velký lyžař, hlavně však z důvodu, že v rodině k tomu nikdy nikdo moc netíhnul. Když jsem byla starší, tak mě limitoval čas nebo …
Co jsem tedy v Nozawa Onsen dělala ty 3 měsíce? Pracovala jsem… v lyžařském resortu. Jak jsem zmiňovala už dřív, nechtěla jsem, ale jak se ukázalo, bylo to totálně neuvěřitelně úžasné a já jsem za to moc moc ráda… jediné negativum je to, že od teď budu mít o „zimě“ absolutně jinou představu… Nozawa Dream Central a …
Rozhodla jsem se o Nozawe napsat celý i kdyb yjen stručnější článek. Myslím, že tak krásné město si to zaslouží a určo mám k němu i citový vztah, když jsem tam 3 měsíce žila. I když v Nozawě bylo opravdu hodně turistů (někdy jsem si víc připadala jak v Austrálii), tak mě hodně mile i …
Nevím, jestli můžu být šťastnější nebo vděčnější… v době paniky s otazníkem, co dál. Unavená a osamocená se mi dostalo přesně to, co jsem chtěla. Být s nějakým Japoncem a vidět jak žije. Vím, že každý je jiný, ale já byla opravdu šťastná a navždy vděčná, co pro mě obaa-chan udělala. U Obaa-chan jsem byla …
Poslední 2 dny spolu s Maruškou… ano, měla jsem depku při pomyšlení a po tom, co odjela. Ale chtěla jsem si co nejvíc ještě užít ten čas, protože pak jsem prakticky neměla představu, co dál. Navíc jsem měla nervy z toho být sama, jak se ale ukázalo sama jsem nakonec vůbec nebyla a spíš jsem …
Nevím, co mě to popadlo, ale byla jsem nějaká jetá. Skoro bez hlasu, unavená a fakt, že jsem skoro nemohla spát, tomu nepomáhal. Nicméně nás čekala Kanazawa a přestože jsem díky svému stavu měla vše trochu v oparu, byly to parádní 4 dny :). V minulém článku jsem zmínila, že i snídaně v Ryokanu byla …
Komunikace mezi námi a Kuniko-san (maminkou Satomi a Motokoiho) byla dobrodružství ještě předtím, než jsem jí poznaly a to proto, že skoro vůbec nemluvila anglicky. Takže, abychom se na začátku (před tím, než jsme se setkaly) nějak nějak, vše probíhalo přes Satomi (která je na Zélandu), a často nás to dostalo do situací různých nedorozumění. …
Co dodat? Nadpis asi mluví za vše 😆… ok, to bych nebyla já, kdybych to nerozvedla… Ráno jsem se probudila a něco si zapisovala, když Maruška vylezla z postele podemnou a potichoučku mi říká. Teri, já mám v posteli štěnice! TO znamená jedno – je to i moje postel! Nevím, čím to je, ale jsem totálně …