Je super následovat své cíle, ale ať už je člověk zná nebo nezná, je třeba si hlavně užít tu cestu!
Komunikace mezi námi a Kuniko-san (maminkou Satomi a Motokoiho) byla dobrodružství ještě předtím, než jsem jí poznaly a to proto, že skoro vůbec nemluvila anglicky. Takže, abychom se na začátku (před tím, než jsme se setkaly) nějak nějak, vše probíhalo přes Satomi (která je na Zélandu), a často nás to dostalo do situací různých nedorozumění. …
Co dodat? Nadpis asi mluví za vše 😆… ok, to bych nebyla já, kdybych to nerozvedla… Ráno jsem se probudila a něco si zapisovala, když Maruška vylezla z postele podemnou a potichoučku mi říká. Teri, já mám v posteli štěnice! TO znamená jedno – je to i moje postel! Nevím, čím to je, ale jsem totálně …
Je 5h ráno, stále Kyóto a Maruška nevykazuje žádnou aktivitu… díky bohu 😅. A tak se snažím ještě usnout, též se mi nikam nechce. Vykopeme se z postele nějak po 7, rychle posnídáme, co máme a jdeme na metro směr Osaka jupííííí!!💪 Setkáváme se s Motokim (brácha od Satomi) na jakési stanici kousek před Osakou. …
Pouze jeden další den v Kyótu, to zdaleka není hodně. Navíc to znamená jen jedno brzké ráno (=jedno místo), před návaly turistů. Co teda zvolit? Nastavujem budík na 5.50, abychom co nejdřív vypadly. I tak nám to zabere a cítím se blbě, že 2 holčiny, se kterýma jsme se domluvily musí čekat… ale co, byl …
Tak je to tady, přijíždíme do slavného Kyóta (Kjóto). Jsme tu jen na 2 noci, ale určitě i tak stihnem aspoň něco navštívit. Dám to na dva články. V tomto zmínim návštěvu Arashiyamy. Kyóto má bohatou historii i kulturu. Bylo taky více než 1 000 let (od roku 794 do 1868) hlavním městem Japonska, poté …
Juchůůůů nový den! Ráno jsme si daly hezky na čas. Vůbec nám to nevadilo, kam taky spěchat. Já jsem to dost přivítala, ostatně za poslední 4 noci jsem průměrně spala 2-3 hodiny, tak i dnešních 8 hodin baterky dobilo jen trošku. Ale měly jsme být v Motohakone 3 noci, to znamená… chvíli se nikam nehnat! …
Maruška je tady! Je 21h a její mamka ji přivezla k nám domů, protože kolem 22h vyrážíme do Japonska! Teda přesněji, do Brna :D. Strejda nás tam hodí na nádraží na bus. Je mega hodný, obzvlášť, když uvážím, že nás tam vyklopil v 1 ráno, 2h ještě musel řídit zpět a ráno vstává do práce. …
Ať už je to doma nebo kdekoliv jinde, to nejdůležitější jsou lidi, kterými jsme obklopeni. Já v Kaikouře měla neuvěřitelné štěstí. O to víc náročnější bylo, je opouštět. Ale povzbuzovala mě úžasná myšlenka, že mám teď kamarády na různých místech planety a ve výsledku je to „malé místo“ a máme šanci se znovu potkat. Nemám …
Minule jsem psala, jaké jsem zažívala peklo, to ale ale naštěstí netrvalo věčně a povedlo se mi to zlomit! Ostatně každý nástup do práce a taky cestu domů mi vylepšoval delfín, kterého jsem míjela každý den ❤️ 😊. Ovšem, než ke zlomu došlo, chvíli to trvalo. Prvním krokem ke změně bylo, když jsem se už …
Cink cink! Zvoní mi ráno telefon, někdo z Dolphin Encounter (dále DE) se mi představí, že počasí vypadá bídně a zatím se neví, jestli tour bude nebo ne. To jako fakt? já s nervama v kýblu, mám tam být na 8h a ono je 7.20 a furt se neví, jestli tour je? Mám si zavolat …